Skip to content

Radosti života

Radisti Života
Obálka nakladatelství Maťa, 2011

Druhá Gellnerova sbírka vychází dva roky po „Po nás ať přijde potopa“. „Radosti života“ jsou literaturou zase o kus blíže obyčejnému životu. Gellner se jako neúspěšný student protlouká životem. Opět se setkáváme s jednoduchými rýmy a verši, náměty z ulic, hospod a kaváren. Zúročuje a hodnotí své dosavadní životní zkušenosti (báseň Všichni mi lhali), které jsou spíše negativní. Autor se vymezuje proti nadřazenosti jiných spisovatelů, především odmítá dekadenci, která se snaží o nejčistší formu umění, zatímco Gellner zdůrazňuje svou obyčejnost, lásku k ženám a alkoholu. Je ironický nejen k světu ale také sám k sobě.

“Co s přáteli? Dnes pil jsem s nimi a v nouzi pětku nepůjčí mi.”

 

A nastává mi, tuším, vážná jízda / Napsala mi psaní / Bláznění vjelo do párů / Ožeň se, bratře / Já jsem k tobě nepřišel / Na dnešek měl jsem pěkný sen / Buď matka boží pomocná / Rád věděl bych, proč pravě nyní vzkvétá / Drobky pod stůl hází nám osud / Což, páni spisovatelé / Už se mi k smrti protiví / Konečně je to možná věc / Nic vyčítat ti nechci, moje milá / Nečekám nic od reforem / Všichni mi lhali, všichni mi lhali / Když skutečnost mou nezlomila bytost / Pomalu v revolver se ztrácí víra / Sobota, myslím, byla snad / Noc byla

„Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další pokusy už pak neměl nervy.“ Mark Twain