Skip to content

Bláznění vjelo do párů

Bláznění vjelo do párů
a v hudby potrhlou notu.
Sál byl pln kouře a výparů
piva a lidského potu.

V kole jsem pobyl jen krátký čas.
K tanci mi scházely vlohy.
Hrubci mi šlapali-sper je ďas! –
na reumatické nohy.

Svou holku vzal jsem za ruku,
vyveď ji z divého ruchu.
Šli jsme se nalokat v noční tmu
trocha čerstvého vzduchu.

A když jsme z hospody vyšli ven,
k sobě jsem přitisk‘ ji prudce.
Dech ve vášnivý přecházel sten,
chvět se nám počaly ruce.

Vysokou zdí byl obehnán dům.
Přemilosrdný bože,
jakés to stvořil milencům
vrdé svatební lože!

„Nejkrásnější ze všech tajemství je být géniem a vědět to jen sám.“ Mark Twain