Skip to content

Vášeň, co do rána zchladne

františek gellner vášeň
Obálka nakladatelství Dokořán, 2002

Provokativní básník, prozaik a výtvarník židovského původu František Gellner bývá označován za anarchistu, bohéma a buřiče. Hlavní osou jeho veršů je skutečně hořká ironie. Často deziluzivním osobním zpovědím se nejlépe daří v prostředí šantánů, kaváren, pivnic a nočních ulic na předměstí. Až dychtivá touha po lásce ale pravidelně naráží na prodejnou sexuální podstatu a tragickou banalitu milostných vztahů. Výbor obsahuje texty z Gellnerových sbírek Po nás ať přijde potopa a Radosti života i ze sbírky Nové verše a několik básní z pozůstalosti. (převzato z webu nakladatelství Dokořán.cz, níže se nachází pouze básně, které v jiných sbírkách nenajdete)

 

Kočky mňoukaly na střeše / A těla žen jsou rozkošná a sladká / Vzdušné mé vidiny, nádherná těla / Kuplet o ženské emancipaci / Udělala mi panenka / Od rána dřepěl jsem vesele / Vlak do nádraží zvolna vjel / A nový den se hlásil kuropěním / Rum smutně pil pan ředitel / V kavárně u stolku lecco se řekne / Besedy / Pohár k zemi padá / Jednu věrnou duši potkal jsem v svém žití

„Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!“ Jan Werich